Pel-mel uplynulých událostí

Začněme hezky chronologicky. Poslední článek jsem psala před čtrnácti dny, kdy jsem dorazila na chatu a začala si užívat prodloužený víkend. Drahý odjel už v úterý, kdy mu začaly podzimní prázdniny a já za ním dorazila neplánovaně hned druhý den. Do školky nám dorazilo málo dětí a tak jsem si ve středu domluvila den dovolené a hned po práci odfrčela na bus do Jílového, kde už na mě Drahý čekal s Červeným Trpaslíkem (= naše vele fáro ).

Podzimní prázdniny jsem si užila s knihou a mobilem v ruce. Mobil fungoval jako slovník, páč se stále prokousávám anglickou verzí 2. dílu Prodavače snů - bohužel v češtině vyšel jen první díl, který končí otevřeně s poznámkou "pokračování v dalším díle". Po několikaletém čekání na českou verzi, jsem usoudila, že mám asi smůlu a že si budu muset sehnat tu anglickou. Tou mě nakonec překvapil Drahý k narozeninám S angličtinou bojuji statečně, jen dost pomalu, protože nejsem žádný anglista. Čtení je náročnější na pozornost a tak se nedá zhltnout kus knihy na jednou. Ale musím přiznat, že na rozdíl od prvních stránek, kdy si člověk (respektive já) musel překládat skoro každé slovo, zvládám po nějakém čase číst i celé odstavce bez slovníku. Jen je občas obtížné pochopit, co tím chtěl básník říct, když jde trochu o filozofickou knihu a i v českém díle musel člověk chvílemi hledat smysl slov. Věřím, že jestli se mi někdy do ruky dostane český překlad i druhého dílu, zjistím, co všechno mi v knize uniklo a co jsem si překládala úplně jinak. Ale tak hlavně, že mi to dává aspoň nějaký smysl

Krom čtení jsme zvládli i celodenní peší výlet do Vlčí rokle = přírodní památka v Hornopožárském lese, kde je v krásných bučinách k vidění kamenné moře z granodioritových balvanů, pod kterými protéká potok. Cestu jsme si prodloužili ještě do přírodní rezervace Grybla, kde se po okolí rozhlédli z vyhlídky Panská skála. Nachodili jsme celkem kolem 22 km a odměnili se pivečkem a dobrým obědem ze zvěřiny v jedné hospůdce s krásným názvem "Pohádka".

Volno tímto na půl lenošivým způsobem uteklo příjemně ale rychle. A tak mě čekal další pracovní týden ve znamení výletu. Ten se konal ve středu dopoledne, kdy dvě třídy 3-5 letých dětí a čtyř paní učitelek vyrazilo do Mýdlárny (Svíčkárny) v Šestajovicích. Děti si vše náramně užívaly a kupodivu i pozorně poslouchaly a nezlobily. Domů si odvezly lahvičku plnou koupelové soli, vykrojené mýdlo a ozdobenou svíčku. Výlet s takto malými dětmi, tři ranní po sobě, stávkující pračka, když je byt plný špinavého prádla (o nepořádku ani nemluvě) a vsugerované těhotenství a s ním spojená únava zapříčinily, že jsem neměla ani sílu ani myšlenky na psaní pravidelného článku. Tímto tedy ještě jednou prosím za prominutí