Ježíšek 2016

Letošní Vánoce proběhly relativně v klidu. Relativně proto, že Vánoce, ať chceme nebo ne, jsou pro většinu z nás z principu věci stresující událostí. Po rozvodu rodičů jsem po většinu svého dětství měla chuť tyto svátky ignorovat a vůbec je neslavit. Což samozřejmě s ohledem na příbuzné nepřicházelo v úvahu, tak jsem si našla pozitivum alespoň v tom, že mi Ježíšek naděluje hned třikrát po sobě a to jen tak někdo nemá :D Tento zvyk mi přetrval i do dospělosti. S Drahým totiž obvykle slavíme Slunovrat, pak následuje Štědrý večer u jedněch rodičů a pak u druhých. Letos jsme před Vánoci měli úplně jiné starosti a tak Slunovrat krapet zazdili včetně vzájemného obdarovávání.

24. 12. 2016 jsme slavili netypicky bez dárků. Na oběd jsme měli hubníka u jedněch rodičů a pak přejeli k mojí mamce. Než jsme začali zdobit stromeček a užívat si pohody, došlo nám, že u prvních rodičů zůstal v mrazáku losos plánovaný na Štědrovečerní večeři.  Drahý chtěl, abych si to užila se vším všudy, chtěl mi udělat radost, sedl do auta a pro lososa dojel. No nezbožňovali byste ho? 

A já zatím takhle krásně nazdobila stromek - popravdě já jenom začala a pak šla vyvenčit psa a mamka s Drahým to dodělali :)

Po večeři jsme se poprvé v životě koukali na premiérovou pohádku a další vánoční klasiky. Bez dárků na to byl čas :) Klidný večer stál opravdu za to a moc jsme si ho užili. U mamky jsme přespali a druhý den jeli tentokrát na Štědrovečerní oběd k prvním rodičům :) Na pátou jsme se zase vrátili k mojí mamce a oslavili poslední Štědrý večer ještě společně s bráchou a švagrovou tentokrát i s dárky. No měli jsme to krapet hektické, když nad tím tak zpětně přemýšlím, ale i tak to bylo moc fajn.

Po rodině se snažíme už třetí rok prosadit limit na dárky, protože Vánoce jsou přece úplně o něčem jiném. Letos jsme se měli vejít do 300Kč a i když se to ne všem úplně podařilo (někteří členové si dokonce stanovili svůj vlastní limit), Ježíšek pochopil, o co se snažíme, nad dárky se zamyslel, a přinesl nám spoustu krásných a potřebných maličkostí, které nám udělali velikánskou radost.

Zde je ukázka mé nadílky - krom hrnečků ty, jsou společným dárkem s Drahým (dostali jsme celou sadu), ale musela jsem je mít na fotce taky :D

A abych ještě na závěr shrnula letošní konec roku a vysvětlila proč jsme vlastně zazdili ten Slunovrat a já tak dlouho nenapsala ani čárku... Od listopadu řešíme vodu v jurtě - impregnace plachty očividně nevydržela první sníh a teď už stačí sebeslabší vytrvalý déšť a na nové krásné dřevěné podlaze můžeme vytírat kaluže vody. Je to vyčerpávající a neustále ve fázi řešení, ale bohužel zatím bez výsledku. Nikomu jinému se to ještě nestalo (nerada bych někoho od tohoto alternativního bydlení odrazovala) - ale to je u nás celkem běžné - cokoliv si koupíme, většinou má nějakou vadu. Tohle by nás ale ani v nejhorší noční můře nenapadlo. Máme štěstí v neštěstí, že úřady si s povolováním dali na čas a že jsme tak jurtu zatím nemohli zprovoznit k trvalému bydlení. Představa, že mám vodu v nové kuchyňské lince dělané na míru nebo v nové sedací soupravě, případně v dřevěné posteli, mě opravdu děsí...

Díky poslednímu řešení - přikrýt jurtu plášťěnkou = nedá se tam topit, tudíž ani být - si užíváme zasloužený vánoční klid. Stále je ale otázka, co bude dál... Možná jurtu úplně odpískáme a hledání ideálního bydlení začne nanovo... Uvidíme, zda nám nový rok přinese více štěstí a to nejen v této oblasti našeho společného života 

VŠEM SVÝM ČTENÁŘŮM PŘEJI, AŤ SE VÁM V ROCE 2017 DAŘĺ HRAVĚ A S NADHLEDEM ZDOLÁVAT VŠECHNY PŘEKÁŽKY NA CESTĚ KLIDNÝM A POHODOVÝM ŽIVOTEM