Stále negativní

 Vypadá to, že pozitivita se mi opravdu vyhýbá obloukem a je pro mě úplně cizí. I když zrovna v tomhle případě se jedná vlastně o dost pozitivní věc 

Jak už jsem naznačila v předchozím článku, jedna povánoční návštěva nám na Silvestra oznámila, že jim vyšly pozitivní testy na tu novodobou nemoc s velkým N. Moc nadšení jsme z toho vážně nebyli a představa, že jsme mohli nakazit prarodiče (dva z toho onkologické pacienty), kteří s námi den před Silvestrem oslavili Dryádčiny třetí narozeniny, nás vůbec netěšila.. Výhodou ale byl fakt, že jsme byli nuceni oslavit Silvestra sami doma a mohli si tak užít klidný večer jen ve dvou (holky cca od devíti nerušeně spaly) u sledování seriálu Expanse (vřele všem doporučuju). Sice jsem před půlnocí vytuhla, ale na přípitek už jsem byla zas čilá jak rybička. Ohňostroje pozorované z devátého patra byli parádní 

Nový rok jsme tedy přivítali s nejistotou, jak to s námi všemi v příštích týdnech dopadne a oslavili ho obvoláváním všech možných pohotovostí. Snažili jsme se sehnat někoho, kdo nám vypíše žádanku na testy, abychom co nejdřív věděli, na čem jsme. Povedlo se to jen pro Dryádku, kdy s tím sestra na dětské pohotovosti neměla vůbec problém a ještě nám poradila, ať Vyblinku testovat nenecháváme. My jsme si holt museli počkat do dalšího dne, kdy nás kontaktovala hygiena těsně před odchodem na testy s Dryádkou. A tak jsme se nakonec na její termín nechali otestovat všichni kromě Vyblinky.

Netrpělivě jsme čekali na výsledky. Dorazili až v neděli. Manželovi i Dryádce vyšly pozitivní a mě negativní. Paráda, čekala nás izolace a jak jsme se od hygieny dozvěděli, tak mně a Vyblince ještě delší. A k tomu mě hnali na testy po 5-7 dnech od posledních výsledků znovu, kdybych to náhodou chytla ještě od manžela nebo starší dcery. No a dětská doktorka, když jsem jí volala výsledky Dryádky a chtěla odložit krevní testy Vyblinky, se hrozně divila, že jsme ji nenechali otestovat taky a hned ji vyplnila žádanku a vůbec se  se mnou o tom nehodlala dohadovat. Nabyla jsem dojmu, že když ji otestovat nenechám, můžu si skoro hledat jiného pediatra.

No a tak jsem šla po týdnu na tu nepříjemnou proceduru znovu a tentokrát i s Vyblinkou. Ta to zvládla, jak kdyby se nechumelilo a ještě se na doktora usmála  Opět jsme netrpělivě čekali na výsledky. Mně přišel ještě ten samý den večer a kupodivu zase negativní. Vyblince přišla zpráva až druhý den a ta se přidala k pozitivnímu zbytku rodiny, z čehož jsem tedy radost moc neměla. Dětská doktorka nám pořád kvůli něčemu odkládá očkování (zatím má Vyblinka jen první hexu a prevenar) a tohle nám teď zajistilo, že hrazené bexsero už vážně nestihneme píchnout včas a budeme si ho muset zaplatit sami a jen si případně zažádat o příspěvek.

A říkala jsem si, co teď teda bude se mnou. Poženou mě ještě na třetí testy? Hygiena volala až v úterý (testy proběhly v pátek) a opravdu mi vypsali další žádanku, kdybych to náhodou chytla ještě od Vyblinky. Manželovi zatím obvoďačka prodloužila o týden izolaci kvůli příznakům (teploty, bolest svalů a kůže, únava). V pátek jsem si tedy na cca hoďku odpočinula od dětí s propustkou na odběry - škoda, že to nemáme dál nebo to netrvá dýl :)  No a světě div se, i když jsem tam šla s rýmou, jakou už jsem dlouho neměla a byla jsem přesvědčená, že tentokrát už mi to vyjde pozitivní, zůstávám i do třetice stále negativní      

Teď už máme všichni po izolaci/karanténě a vracíme se do "normálního" režimu. Nezbývá než věřit, že poslední test mi vyšel negativní správně a že to, co se právě snažím vyléčit je obyčejná rýma/nachlazení     

Pro doplnění: z obyčejné rýmy/nachlazení jsem přišla o čich i chuť, takže jsem se pro velký úspěch přihlásila ještě na čtvrté testy a tentokrát už byl výsledek překvapivě pozitivní, takže jsem si užila dalších deset dní izolace, která mi snad už konečně 1.2. skončí.