Aha! Rodičovství - Laura Markham

Vydáno: 2015 - Mladá fronta, Kristián Entertainment

Žánr: Světová naučná literatura o výchově

Překlad: Jana Vlková

Počet stran: 296

Přečteno za: strašně moc dní :D Popravdě nevím, kdy přesně jsem začala knihu číst, ale koupila jsem si ji na začátku října 2020 a dočetla 20.4.2021

Něco málo o knize

Jedná se o jednu z mnoha knih radících s výchovou dětí. Oproti jiným publikacím je ale prvotně zaměřena na změnu chování u samotných rodičů a na jejich schopnost zvládat své vlastní emoce a konflikty. Vzteklý a nevyrovnaný rodič se nemůže divit, že jeho dítko je úplně stejné. 

Hlavní osnovou jsou tři základní principy (koncepty), kterým je postupně věnována vždy část knihy : 

1. Umění seberegulace
2. Napojování se na dítě a vytváření hlubokého vztahu
3. Koučink, nikoli kontrola - emoční koučování, milující vedení, podpora dovedností

Většina i menších kapitol začíná osobní zkušeností různých maminek. Tyto minicitáty mě většinou pěkně navnadily, ale občas se mi těžko hledala souvislost s daným tématem.

Kniha je určena rodičům:

• kterým není lhostejné, jak jejich působení ovlivní budoucí prožívání dítěte
• kterým nepřijde v pořádku s dítětem neustále svádět menší či větší boj kvůli maličkostem a křičet na něj
• kteří by rádi změnili svůj přístup k dítěti a tím navodili lepší domácí atmosféru

Výpisky z jednotlivých kapitol

1. UMĚNĺ SEBEREGULACE

"Vyrovnaní rodiče vychovávají šťastné děti" 
Svatá pravda, ale jak toho reálně dosáhnout? Podle autorky nás v kritických situacích ovlivňují naše zážitky z dětství a je proto potřeba zapracovat nejprve na svém chování a prožívání tak, abychom se dokázali udržet a nevybouchnout jako papiňák. Zamyslet se a přijít na své šrámy z dětství je první krůček k úspěšnému zvládnutí vlastních emocí. Rodič musí neustále myslet na to, že jde svým chováním dítěti příkladem

Rady, jak zvládat vlastní hněv, jak přestat na dítě kříčet a jak si zachovat klid, když dítě dostane záchvat vzteku.

"Moje dítě se chová jako dítě, protože JE dítě...Moje dítě potřebuje lásku a nejvíc ve chvíli, kdy si ji nejméně zaslouží." (str. 36-37)

První část je zakončena desaterem rodiče báječných dětí.

2. NAPOJOVÁNĺ SE NA DĺTĚ A VYTVÁŘENĺ HLUBOKÉHO VZTAHU

Vytváření pevného vztahu s dítětem v průběhu jeho vývoje

Kojenec (0-13 měsíců) = vytváření mozkových synapsí
- naše jednání během prvního roku dítěte ovlivní fungování jeho mozku po zbytek jeho života
- interakcí s dítětem určujeme velikost jejich hipokampu (učení a zvládání stresu, mentální zdraví), přední části cingulární kůry (regulace emocí) a amygdaly (emoční prožitky a reaktivita) a tím ovlivňujeme nálady a spokojenost člověka v pozdějším věku

Batole (13-36 měsíců) = budování bezpečné citové vazby
- děti s bezpečným vztahem s rodiči lépe navazují vztahy, projevují větší sebejistotu, jsou flexibilnější a odolnější vůči stresu
- 15timěsíční batole je schopné interpretovat, jak fungují vztahy a vytvářet si strategie pro zajištění svých potřeb
- bezpečnou vazbu je nutno vytvořit během 1.

roku života

Předškolák (3-5 let) = rozvoj nezávislosti
- nezávislost jako schopnost cítit se sebejistě v interakci se světem, řídit svůj život (rodiče postupně omezují svou roli)
- ta se rodí z bezpečné vazby, z vědomí, že máma a táta jsou tu kdykoliv pro mě

Mladší školní věk (6-9 let) = základy pro zvládání puberty
- děti bez pevného vztahu s rodiči začnou hledat vazby a vedení někde jinde
- během prvního stupně ZŠ nutno vybudovat s dítětem pevný vztah, k čemuž pomůžou: rodinné rituály, trávit víc času se svým dítětem jen tak (povídáním a užíváním si toho, že jste spolu), vnímat aktuální míru nezávislosti dítěte, která se může měnit (regrese jsou normální)

Vždy se dá napravit narušený vztah, ale vyžaduje to jasný záměr a hodně lásky
- nutno investovat hodně společně stráveného času
- důvěru si získáme svým každodenním chováním
- vztah vytváří každá interakce
- "Pro malé dítě každý okamžik, kdy se soustředíte na něco jiného, znamená odloučení" (str. 82)

Vzdorovitost je jasným znamením, že vztah s dítětem není úplně v pořádku

SPECIÁLNĺ VYHRAZENÝ ČAS jako prevence udržení rodinné pohody a dobrých vztahů
- potřeba hranic = nastavení budíku
- s vypnutým telefonem a 100% pozorností

Každodenní návyky pro lepší vztah s dítětem
- drobné rituály
- emocionální dosycení před vzdálením se
- 12 obejmutí denně: "Potřebujeme 4 obejmutí denně, abychom přežili. Potřebujeme 8 obejmutí, abychom vydrželi. A potřebujeme 12 obejmutí, abychom rostli." (str.95)
- vypnout všechny elektronické přístroje
- večery patří rodině
- speciální čas
- při fyzickém kontaktu být s dítetem i svou pozorností
- naladit se na své dítě
- spojit se s dětmi na jejich úrovni

Deset způsobů, jak se naučit skvěle naslouchat
1. Mít zavřenou pusu
2. Věnovat dítěti plnou pozornost
3. Všímat si drobných úvodních frází, kterými dítě zahajuje konverzaci
4. Řekněte, když teď opravdu nemůžete poslouchat
5. Být zcela přítomní
6. Začít rozhovor popisem pravděpodobných pocitů dítěte
7. Pokládat otázky, které nevyvolávají kritiku a nevyžadují hodnocení, ale skutečnou odpověď
8. Nevnucovat okamžitě svoje rady a svá řešení
9. Snažit se, aby se po celou dobu rozhovoru cítili všichni bezpečně
10. Ovládat své vlastní emoce

3. KOUČINK, NIKOLI KONTROLA

A. Zvládání emocí
B. Učení vhodnému chování
C. Pomoc při osvojování dovedností

A. Emoční koučink
- pomáhá dítěti rozvinout emocionální sebeovládání dříve, než je běžné u jeho vrstevníků

Emoční inteligence v průběhu vývoje dítěte

Kojenec (0-13 měsíců) = základy důvěry
- schopnost sebeuklidnění si dítě rozvíjí tím, že se učí důvěřovat, že jsme tu pro něj

Batole (13-36 měsíců) = bezpodmínečná láska
- hlavním úkolem batolete je prosadit se a naučit se mít rád sám sebe
- "Umožnit dítěti prožít pocity nemusí nutně znamenat nechat ho na jejich základě jednat. Je třeba empaticky stanovit hranice; dítě se tak učí, že i když je rozzlobené na svého kamaráda za to, že mu vzal náklaďák, není v pořádku ho praštit." (str. 130)

Předškolák (3-5 let) = empatie
- při empatickém vedení se rozvíjí uvědomování si vlastních emocí

Mladší školní věk (6-9 let) =uvědomování si vlastních emocí
- postupně se zdokonaluje sebekontrola, schopnost plánovat a organizovat a další řídící funkce
- do šesti let je vytvořena základní struktura mozku, která určuje schopnost dítěte důvěřovat, uklidnit se a vcítit se
- zvyšování emoční inteligence jako hlavní úkol tohoto období
- po šestém roce mnohem lepší sebeovládání

Základy emočního koučování

EMPATIE
- naslouchání a přijímání bez snahy cokoliv řešit
- zrcadlení, potvrzení, reflektování
- udržování vlastních hranic

POCHOPENĺ EMOCĺ A POMOC S JEJICH ZVLÁDNUTĺM

7 kroků k rozvoji emoční inteligence vašeho dítěte

1. Podívat se na situaci očima dítěte a projevit empatii
2. Nechat dítěti prostor pro vyjádření emocí, ale nenchat ho jednat pod jejich vlivem
3. Reagovat na pocity a potřeby skryté za problémovým chováním
4. Uznat přání dítěte a nechat ho splnit aspoň ve fantazii
5. Popsat, co se děje, aby dítě pochopilo, co a proč prožívá
6. Učit děti řešit problémy
7. Vyjádřit to hrou

Emoční koučink dítěte během nezvladatelných emocí

Hrajeme si s dětmi: Hry podporující rozvoj emoční inteligence

B. Jak vychovat dítě, které se chce chovat správně - netrestat

Postup v jednotlivých vývojových fázích

Kojenec (0-13 měsíců) = empatické přesměrování

Batole (13-36 měsíců) = empatické stanovení hranic jako nástroj k vyhnutí se boji o moc

Předškolák (3-5 let) = podpora seberegulace

Mladší školní věk (6-9 let) = rozvíjení pozitivních návyků

EMPATICKÉ STANOVENĺ HRANIC:
- napojení a budování hlubokého vztahu
- mluvit na dítě po navázání očního kontaktu
- vcítit se do dítěte
- klidně, s laskavostí a empatií
- zohlednit úhel pohledu dítěte
- umožnit výběr
- uzavřít dohodu, aby mělo dítě pocit, že má hranice "ve svých rukou"
- s laskavostí trvat na stanovené hranici
- zůstat napojení na dítě a empatičtí
- omezit vyjednávání
- splnit přání alespoň ve fantazii
- odolat nutkání dítě potrestat

Jak pomoci dětem, které testují hranice - kapitola celkem k prdu, čekala jsem víc použitelných rad

Vedeme děti k nápravě škody pomocí tří základních nástrojů: reflexe, náprava, odpovědnost = místo omluvy

C. Jak vychovat dítě, které dosahuje úspěchů s radostí a s vědomím vlastní hodnoty = výchova k mistrovství
- 3 zásady: bezpodmínečná láska, respekt, opěrný systém (lešení)

Opěrný systém
1. Názorná ukázka
2. Nabídnout nástroje a strategie
3. Časová posloupnost
4. Podpora zvádání emocí
5. Připomínání
6. Povzbuzování

Dosahování mistrovství v průběhu vývoje dítěte

Kojenec (0-13 měsíců) = budoucí vědec
- zajistit bezpečné prostředí a vyhnout se tak častému slůvku "NE"
- pozorovat dítě s respektem
- nespěchat s učením
- reagovat formou cílené podpory
- pomoct dítěti odhadovat nebezpečí
- nikdy nevytrhovat dítě z činnosti, která ho těší

Batole (13-36 měsíců) = "JÁ SÁM" = rozvoj odpovědnosti a schopnosti reagovat
- "Použití síly vyvolává vzdor, proto pokaždé, když se rozhodneme využít svou fyzickou převahu k ovládání dítěte, bude méně ochotné spolupracovat." (str. 239)

Předškolák (3-5 let) = mistrovství seberegulace prostřednictvím řešení problém
- v šesti letech dosahují děti ideálního věku pro rozvoj mistrovství

Mladší školní věk (6-9 let) =objevování vášně
- lepší ovládání díky rozvoji myšlení
- děti získávají schopnost sebekontroly a odhodlání důležité k dosahování cílů
- dítě začíná vnímat svou schopnost dokonale ovládnout řadu schopností a dosáhnout v nich mistrovství

Základy mistrovství - podpora mistrovství

- Utvrdit dítě v radosti ze samotné činnosti
- Utvrdit  dítě v tom, že má schopnost ovlivnit okolní svět
- Pomáhat dítěti budovat sebedůvěru tím, že ho necháme překonávat přiměřené překážky
- Ocenit dítě za jeho úsilí, nikoli za výsledky
- Učit dítě dodat si odvahu: "Způsob, kterým mluvíme se svým dítětem se stane jeho vnitřním hlasem." (str. 255)
- Podpořit dítě v objevování jeho vlastních zájmů a tužeb

Dát dítěti kontruktivní zpětnou vazbu - ocenění místo pochvaly

Jak nebýt úzkostlivý rodič

Co když vaše dítě přirozeně nerozvíjí své mistrovství

Jak podporovat schopnost dobře se rozhodovat

- cvičení dělá mistra
- vyjasněte dítěti rozsah jeho vlivu
- pomozte dítěti uvědomit si možné následky jeho rozhodnutí
- ukažte dítěti, jak se rozhodovat
- uvědomte si, že je v pořádku, když se dítě rozhodne špatně

Jak psát domácí úkoly bez pláče

- ptát se, získávat informace
- brát úkoly jako každodenní povinnost
- myslet na to, že domácí úkoly občas vyvolají v dítěti pocity, s jejichž zpracováním bude potřebovat pomoci
- zůstat dětem nablízku
- eliminovat média
- poskytnout maximum opory bez převzetí práce

Důvěřujte dítěti a matce přírodě - Jak se přestat strachovat a přepnout své podvědomí do módu spokojenosti?

- všimnout si okamžiku, kdy si mysl začíná dělat starosti a zastavit se, dýchat
- zklidnit sami sebe
- přepnout své podvědomí s představou ideální situace
- jednat, aby se ideální představa mohla zrealizovat

Moje hodnocení

Kniha je psaná celkem čtivě a pochopitelně, ale asi jsem od ní čekala víc. Ač jsem ji četla dvakrát, abych zrealizovat tenhle výcuc, tak jediná rada, která se mi povedla převést do praxe byla návštěva odborníka, abych se srovnala sama se sebou a zapracovala prvně na zvládání svých vlastních emocí. To ale zatím vypadá na běh na dlouhou trať. Hodně věcí z knihy člověka napadne selským rozumem, jen jejich realizace je krapet náročnější. Bohužel zázrak a nastolení harmonické domácnosti se u nás zatím nekonal, ale nějaké malé změny k lepšímu by se asi najít daly. Uvidíme ještě po přečtení pokračování, které je zaměřené na výchovu sourozenců.