přihlášení

rubriky:

moji přátelé

archiv článků:

odkazy:

Druhá půlka roku 2022 ve zkratce

gymnathlon.cz/">Gymnathlon (všestrané cvičení spojující gymnastiku, atletiku, pohybové hry a rozvoj osobnosti) a Hejkalka na dvě dopoledne v týdnu do takové přípravky na školku v nedalekém mateřském centru. První týden mě překvapila, jak to tam sama krásně zvládla, ale po víkendu, kdy byla na hlídání u prarodičů, se v ní něco zlomilo a skoro až do konce listopadu jsem tam ta dopoledne musela trávit s ní, což teda bylo něco na moje nervy   Těžko se mi koukalo na pár ne úplně profesionálních momentů, nechtělo se mi platit za hlídání, když se tam o Hejkalku vlastně starám sama a zároveň mě tlačila spousta mnou nastavených domácích povinností.. Musela jsem si ale sama v sobě srovnat, že je teď důležité na malou netlačit, brát to jako relax, nosit si tam svoji práci  (knížka, vyřizování mailů apod.) a věřit, že se to jednoho krásného dne zlomí. Příští rok ve statní školce se s ní nikdo takhle mazlit nebude a když ten čas na to teď je, proč ji nepřivyknou na autoritu postupně a v poklidu  Taky se nám ke konci září povedlo holkám dodělat pokojíček tak, aby v něm mohly spát společně. Bohužel do teď je uspávání občas očistec a po obědě už tam usínají jen, když jsou nemocné

Na začátku řijna jsme absolvovali nakonec dost vydařený celorodinný víkend v Krkonoších. Jednalo se o znovuvzkříšení bývalé tradice, kdy se takhle vyráželo pravidelně jednou za rok a scházelo se tam veškeré příbuzenstvo mého Drahého. Bohužel poslední podobná akce byla naše svatba, kdy už švagrová se švagrem měli relativně čerstvě narozená trojčata a všechno se pak začalo točit kolem nich, ale to bych se dostala k úplně jinému tématu. Každopádně se nám nikam moc nechtělo. Obávali jsme se společného setkání rodin s různými výchovnými styly a různých pejskařů v rodině. Náš hafánek totiž není úplně společenskej. Nakonec tam ale byl jediný tohoto druhu a rodiny fungovaly každá tak nějak sama za sebe a jen večer se to sešlo na pokec a popití, což bylo moc fajn a holky se trochu socializovaly s ostatními dětmi 

Podzimu jsme si užívali plnými doušky - sbírali na chatě jablíčka a sušili je v nově pořízené sušičce na ovoce, pouštěli vlastnoručně vyrobené draky, absolvovali Halloween ve školce a na angličtině, vyrazili i na pár celodenních procházek s vařením oběda venku a psali asi už od léta dopis Ježíškovi  Dryádce taky začaly růst druhé zuby (ty první jsme museli už doma vyviklat, aby jí je netrhali u zubaře). Teď už má i tři druhé stoličky 

No a já se v půlce listopadu odhodlala znovuobnovit kontakt se slečnou terapeutkou... Po prázdninách jsem se cítila už v pohodě a sezení byla už více o vyprávění, jak se mi dobře daří, než o řešení problémů, ale kolotoč školního roku a domácích povinností mi dal zase znovu zabrat a já se pomalu vracela do starých nervních kolejí, což jsem ale vážně nechtěla. S její pomocí jsem se zase začala radovat z maličkostí a přestala řešit nedůležité prkotiny a mohli jsme si tak s holkama užít advent v plné parádě. Letos jsme už na první adventní neděli měli, jak věnec na dveřích, tak na stole, rozvěsili jsme světýlka a připravili jsme holkám pytlíčky s překvapením jako adventní kalendář.

Prosinec jsme odstartovali návštěvou místních vánočních trhů, kde jsme začali nasávat Vánoční atmosféru s horkým zázvorákem a koupili svítící čertí rohy a jmelí. Už teda pomlčím o tom, že čekalo na pověšení skoro do Štědrého dne a pěkně se při tom spláclo  Zvládli jsme jet i Mikulášskou parní mašinkou ze Smíchova zpátky na Smíchov přes Hostivice, kde jsme si užili krásný a dlouhý ohňostroj. Mikuláš na holky nezapomněl ani doma a nechal jim tradičně balíčky za oknem na balkóně. Nadšeně jsme uvítali první sníh a bobovali, co to jen šlo a i přes nějaké letos (respektive vlastně už loni) dost zákeřné chřipky se dočkali i Štědrého dne poprvé slaveného jen ve čyřech sami doma s objednaným sushi k večeři 

Po rozbalení všech dárků, jak doma, tak po obědě u prarodičů (nám totiž nosí Ježíšek dárky, jak řekla jedna z babiček "po americku" 25.12. ráno) jsme se sbalili a vyfrčeli druhý den konečně na chatu. Tam jsme si vyzkoušeli některé z nových věcí - například jsme otevřeli rodinnou Play-Doh kavárnu na modelínu, užili si procházky v lese, dodělali nějaké resty a rádi jsme se zas před koncem roku vrátili domů za teplou vodou z kohoutku 

Před Silvestrem jsme ještě stihli oslavit Dryádčiny 5. narozeniny s prarodiči, švagrovci a trojčaty. Pochutnali jsme si na krásném dortu s Annou, Elsou a Olafem a pomalu jsme s novým Legem a Duplem čekali zase už jen ve čtyřech na první ohňostroje a rozloučení se s rokem 2022 

Zpět na hlavní stranu blogu