Víkend je za námi a já se musím pochlubit, jak jsem si ho náramně užila. Začátek byl krapet náročnější, protože jsem se v pátek večer odvážila poprvé ostříhat svého Drahého. Dvě hodiny jsem se snažila vyhnout strojku. Bylo mi líto jeho krásných vlasů a věřila jsem, že to nůžkama zvládnu, ale nedokázala jsem udržet nějaký rozumný střih do ztracena, takže chvílema vypadal

Před necelými čtrnácti dny jsem učinila pokus s cílem donutit se začít doma konečně něco dělat a zkusila si sem sepsat seznam toho, co už musím všechno uklidit. Dnes bych ráda vyhodnotila, jestli byl cíl splněn a co jsem všechno zvládla.

Míra nepořádku přesáhla mez snesitelnosti a protože už nevím, co by mě donutilo s tím něco udělat, zkouším to touto cestou. Měním své priority, odkládám cvičení na neurčito. Respektive až bude základně uklizeno, vrátím se zpátky k józe a ne obráceně, jak jsem původně plánovala, to nefungovalo..

Tlak Prahy a paneláku už byl dost nesnesitelný, potřebovali jsme pryč, nejlíp hned. Z práce člověk jen tak nezdrhne, tak nezbylo, než vydržet do pátku. Díky sluníčku, které už svítí déle, jsme mohli vyrazit hned po práci. Krosny byly víceméně sbalené už od čtvrtka, stačilo jen dobalit věci z lednice a rozhodnout se, v čem

S jarní únavou přichází i jarní depka. A letošní počasí mi taky náladu moc nezvedá, takže zase jednou dumám sama nad sebou. Připadám si jak v začarovaném kruhu. Pesimistka, která se věčně snaží být optimistkou a mít pořád dobrou náladu. Je to vůbec reálně možné? Nebo je to prostě dané a nemá cenu se snažit předělat, páč to v sobě prostě nemám? Nikdy

S přeorientováním na kruhový půdorys domu si začínám více všímat všech možných kruhů kolem sebe. Jeden z velmi oblíbených je hrnek dobré kávy vypitý v kruhu svých blízkých či přátel. Včera jsem měla možnost si tento lahodný nápoj vychutnat s dobrou kamarádkou v dobré kavárně plné dalších zajímavých kruhů.