Jurtanimo | Život v kruhu

Nejprve bych se ráda hluboce omluvila za delší pauzu. S blížícím se koncem školního roku a přípravou narozeninových oslav toho na mě bylo nějak moc. V józe jsem se posunula tak možná akorát o jednu cvičební část dál, protože pak jsem se vrhla do většího úklidu (ještě ne podle metody KonMari, na to teprv sbírám odvahu) a věnovala tomu veškerý čas a na cvičení už mi nezbývala energie. Rozhodla jsem se totiž své 10. dospělácké narozeniny oslavit s pár přáteli u nás v bytě a to podle mých měřítek vyžadovalo dokonale uklizený byt. No musím říct, že až na neumytá okna jsem to celkem zvládla a konečně fakt pořádně uklidila :)

Víkend je za námi a já se musím pochlubit, jak jsem si ho náramně užila. Začátek byl krapet náročnější, protože jsem se v pátek večer odvážila poprvé ostříhat svého Drahého. Dvě hodiny jsem se snažila vyhnout strojku. Bylo mi líto jeho krásných vlasů a věřila jsem, že to nůžkama zvládnu, ale nedokázala jsem udržet nějaký rozumný střih do ztracena, takže chvílema vypadal

Míra nepořádku přesáhla mez snesitelnosti a protože už nevím, co by mě donutilo s tím něco udělat, zkouším to touto cestou. Měním své priority, odkládám cvičení na neurčito. Respektive až bude základně uklizeno, vrátím se zpátky k józe a ne obráceně, jak jsem původně plánovala, to nefungovalo..