Nejprve bych se ráda hluboce omluvila za delší pauzu. S blížícím se koncem školního roku a přípravou narozeninových oslav toho na mě bylo nějak moc. V józe jsem se posunula tak možná akorát o jednu cvičební část dál, protože pak jsem se vrhla do většího úklidu (ještě ne podle metody KonMari, na to teprv sbírám odvahu) a věnovala tomu veškerý čas a na cvičení už mi nezbývala energie. Rozhodla jsem se totiž své 10. dospělácké narozeniny oslavit s pár přáteli u nás v bytě a to podle mých měřítek vyžadovalo dokonale uklizený byt. No musím říct, že až na neumytá okna jsem to celkem zvládla a konečně fakt pořádně uklidila :)

Víkend je za námi a já se musím pochlubit, jak jsem si ho náramně užila. Začátek byl krapet náročnější, protože jsem se v pátek večer odvážila poprvé ostříhat svého Drahého. Dvě hodiny jsem se snažila vyhnout strojku. Bylo mi líto jeho krásných vlasů a věřila jsem, že to nůžkama zvládnu, ale nedokázala jsem udržet nějaký rozumný střih do ztracena, takže chvílema vypadal

S jarní únavou přichází i jarní depka. A letošní počasí mi taky náladu moc nezvedá, takže zase jednou dumám sama nad sebou. Připadám si jak v začarovaném kruhu. Pesimistka, která se věčně snaží být optimistkou a mít pořád dobrou náladu. Je to vůbec reálně možné? Nebo je to prostě dané a nemá cenu se snažit předělat, páč to v sobě prostě nemám? Nikdy

S přeorientováním na kruhový půdorys domu si začínám více všímat všech možných kruhů kolem sebe. Jeden z velmi oblíbených je hrnek dobré kávy vypitý v kruhu svých blízkých či přátel. Včera jsem měla možnost si tento lahodný nápoj vychutnat s dobrou kamarádkou v dobré kavárně plné dalších zajímavých kruhů.

Když jsem po pár letech začala znovu přemýšlet nad založením blogu, kde bych se rozepsala o svých momentálních myšlenkových pochodech a zážitcích z vandrů, či změn, které mě v blízké době čekají, neváhala jsem zavítat zpátky na stránky pise.cz. Velmi mě překvapilo, že někteří z mých dřívějších známých stále aktivně píší a tak volba poskytovatele byla jasná. Jak jsem u někoho četla,