Jurtanimo | Život v kruhu

Aneb slibovaný výcuc za uplynulý rok je konečně tady a je teda celkem obsáhlý:

Krásný víkend všem!

Rok s rokem se sešel a já jsem zase na pár dní bez Drahého. Chlupatého nám hlídá dědeček, abych ho nemusela na večer a k ránu venčit a nechávat tak holky samotné doma, takže mám spoustu volného času přes den na holky a na večer pro sebe. A tak si říkám, že by to tu po tak dlouhé době stálo zase za nějaký nový článek 

Pokusím se zítra večer sepsat nějaký výcuc uplynulých událostí, ať ti, co si mě tu ještě pamatují, se aspoň dozví zase něco nového a Vy, co jste tu čest se mnou ještě neměli, si třeba o mně alespoň něco aktuálního přečtete a rozhodnete se, zda stojí za to někdy něco ode mě rozkliknout nebo ne. To je samozřejmě čistě na Vás 

Pro mě je zásadní, že tu stále jsem, stále se snažím užívat si života skrze drobné radosti, i když mi to leckdy moc nejde a momentální psaním se budu snažit najít cestu k sobě samotné a k jakési stabilitě vnímání dění kolem sebe. Uvidíme, jak dlouho mě to bude bavit tentokrát a jestli si najdu čas, i když nebudu zrovna sama doma 

Tak snad brzy na přečtenou!

Musím říct, že letošní duben mi teda utekl ani nevím jak. I přes nepřijemnou situaci s brzy asi bývalou zaměstnavatelkou ze začátku měsíce, která mi velmi nevybíravým způsobem dala najevo, že o mě po rodičovské dovolené už moc nestojí a že se vynasnaží mi můj návrat co nejméně usnadnit, se mi pocitově dařilo (řekla bych) docela dobře. Pojďme se teď na to pozitivní podívat konkrétněji: