Jak už jsem psala, poslední dobou se mi dost těžko hledají pozitiva, nějak bojuju sama se sebou, hledám sama sebe, učím se vnímat svět a události kolem sebe trochu v jiném světle, ale mám pocit, že se vůbec neposouvám k lepšímu, nebo jen hodně malými krůčky. Ale něco málo hezkého bych za ten uplynulý měsíc přece jen mohla najít 

Vydáno: 2015 - Mladá fronta, Kristián Entertainment

Žánr: Světová naučná literatura o výchově

Překlad: Jana Vlková

Počet stran: 296

Přečteno za: strašně moc dní :D

 A už se zase opravdu snažím jen nepřežívat  

Tak už je zase další měsíc lockdownu za námi. Uteklo to ani nevím jak. Mám pocit jakoby teprve před týdnem byly Velikonoce. Ale vzhledem k tomu, jak byl duben nezvykle studený, jsem ráda, že už je mu konec a přijdou snad už jen teplejší měsíce.
A teď k uplynulým pozitivním událostem:

Musím říct, že se zpřísněním lockdownu, který uzavřel i mateřské školy, nedovolil nám vyrazit mimo území Prahy a trval déle, než měl (i když s tím tak nejspíš každý už počítal), se mi pozitivní věci nehledaly vůbec snadno. Asi jsem upadla i do nějakého osobního lockdownu. A nejspíš i pro to, se mi březnový souhrn vůbec nechtělo sepisovat a publikovat, respektive se musím hodně přesvědčovat, že je publikování hodný.

• Nástup do státní MŠ zvládla Dryádka nakonec dobře, jen já jsem nějaká skeptická, co se týče profesionality zejména jedné z paní učitelek. Ta druhá se asi ani moc nedostane ke slovu. Později jsme měli čest poznat i druhou paní učitelku a po asi páté návštěvě, kdy jsem dostala Dryádku opět počuranou a zmrzlou, aniž by to paní učitelka vůbec tušila, jsme se s manželem rozhodli, že dál jejich
  [ Pokračování článku ]