Tak se zase po víc jak půl roce ozývám a koukám, že četnost mých článků je  tedy opravdu mizerná. Bohužel není buď zrovna čas a nebo nálada na psaní. Nicméně bych o sobě ráda dala zase trochu vědět, alespoň těm, co si ještě vzpomenou, že mě někdy četli. A než nastoupím (nejpozději v září) znovu do práce, chtěla bych si najít na sepsání svých myšlenek a postřehů nebo krátkých informací o přečtených knížkách volnou chvilku častěji (ale kolikrát už jsem si tohle říkala..)

Dnes je to přesně rok, co jsem poprvé usedla naproti pro mě tenkrát úplně cizí slečně a doufala jsem, že mi pomůže najít cestu z šedého nebo spíš už skoro zcela černého tunelu ven na slunečními paprsky prozářený svět.

 A už se zase opravdu snažím jen nepřežívat  

 Vypadá to, že pozitivita se mi opravdu vyhýbá obloukem a je pro mě úplně cizí. I když zrovna v tomhle případě se jedná vlastně o dost pozitivní věc  

Už je tomu víc jak tři roky od posledního článku